Orchideje, nejdéle kvetoucí pokojovky

V Evropě se začaly objevovat v 17.století. Kdyby nebylo vytrvalých botaniků, kteří testovali různé druhy a způsoby pěstovaní, tak by orchideje pro svou zdánlivou náročnost mohly upadnout v zapomnění. Nejdříve byly sběratelským klenotem bohatých lidí a sběratelů, pěstovaly se výhradně ve sklenících a v botanických zahradách. Díky dlouhému období kvetení vzrůstala jejich obliba a postupem času se rozšířily natolik, že je nyní považujeme za běžnou pokojovou rostlinu, která nám prozáří zimu a předjaří.

Máte doma můrovce?

Nejčastěji se pěstují tzv. epifyty, které v přírodě rostou volně přichycené na stromech a vláhu čerpají současně ze vzduchu. Pro byty s běžnou teplotou v rozmezí 21 až 29 °C se nejlépe hodí můrovce, falenopsisy (Phalaenopsis). Vydrží kvést vytrvale až 3 měsíce.

Světlo, vzduch a opora

Orchideje pro zdárné kvetení potřebují rozptýlené světlo a nesvědčí jim průvan. Spolehlivá jsou východní nebo severozápadní okna. Chráníme je v předjaří, kdy jejich poupata nebo květy může snadno spálit ostré slunce.

Propletence vzdušných kořenů vypadají efektně a je škoda je schovávat. Při pěstování v průhledných obalech Ola nebo Triola  máte navíc plnou kontrolu nad jejich stavem. Funkční vyvýšenina na dně květináče zabrání styku s přebytečnou vodou ze zálivky, orchideje totiž nesnášejí přelití. Úspěšně je lze pěstovat také v samozavlažovacích květináčích Calimera. Stvoly s květy musí být vždy připevněny k fixačním tyčkám, které zajišťují oporu.

Se zaléváním opatrně

Ideální je odstátá měkká voda a střídmá zálivka. Nikdy nesmí rostlina déle stát ve vodě. Zaléváme většinou jedenkrát týdně tak, že rostlinu zhruba na půl hodiny ponoříme do nádoby s vodou (skoro až po vrch) a substrát necháme důkladně nasáknout. Poté vyjmeme a necháme řádně okapat. Teprve pak ji vrátíme zpět do obalu a později ještě vylijeme zbytky vody u dna. 

V samozavlažovacích květináčích je pěstovaní jednodušší, ze speciální nádržky si rostlina pomocí knotů průběžně nasává vodu podle potřeby. Za plné vegetace (od března-dubna) přidáváme do zálivkové vody ještě tekuté hnojivo (v rozmezí 7 – 14 dnů). Občas rostlinu rosíme (kromě druhů Cymbidium a Cattleya), ale mezi listy se nesmí držet voda, sprška také nepatří na květy.