+420 566 667 001 v pracovní dny 7:30 - 15:30
Měna:  

Cirkulární ekonomika v praxi

Zapojení principů cirkulární ekonomiky vnímáme nejen jako povinnost, ale také jako příležitost pro budoucí rozvoj

Cirkulární ekonomika je přístup, který se postupně zabydluje nejen ve firmách, ale globálně tento směr podporuje například Evropská komise. Obecně se jedná o systém, který uchovává přidanou hodnotu v produktu po co nejdelší dobu a zároveň eliminuje vznik odpadů. O produktech se v cirkulární ekonomice neuvažuje jako o budoucím odpadu, ale jako o zdroji pro další využití.

Důraz na udržitelnost, kvalitní a funkční design představuje pro Plastii strategický nástroj. V době, kdy jsou trhy přesyceny levným nekvalitním zboží, je logické přicházet s přidanou hodnotou oslovující novou cílovou skupinu. To, že naše dlouhodobá spolupráce s designéry dává smysl, dokazuje mimo jiné i získané ocenění Red Dot Design Award 2018 za vermikompostér Urbalive. Velmi dobrou zkušenost máme i se zapojením studentů. Ukázkou úspěšné spolupráce je například konvička MAX (letošní novinka), která je výsledkem stáže Maxe Blšťáka, studenta designu Zlínské univerzity Tomáše Baťi. 

Myšlenka propojení principů cirkulární ekonomiky a svěžího studentského pohledu na design nás přivedla k upořádání workshopu „Vraťte je do hry“ s cílem využít výrobní odpad, ale i dlouhodobě nízkoobrátkové výrobky. Vdechnout jim nový život a prodloužit tak jejich životní cyklus. 

 „Tento typ aktivit generuje příležitosti v podobě myšlenek, nápadů a propojení. Je na účastnících, nakolik je budou schopni využít a přetvořit do produktů. Ve firmě samozřejmě pracujeme s měřitelnými cíli, ale nedílnou součástí naší firemní kultury je především vytvářet kreativní prostředí“ odůvodňuje uspořádání workshopu jednatelka společnosti Plastia s.r.o. Lenka Novotná. 

Na akci byli pozváni studenti magisterského studia designu z celé ČR. Již z představení účastníků bylo zřejmé, že koncept udržitelnosti je u nich všeobecně znám. 

Ekologický dopad jako priorita vývoje

První část worskhopu byla věnovaná sérii přednášek o cirkulární ekonomice a produktovém designu.

Nejprve byly diskutovány rozdíly mezi lineárním a cirkulárním modelem. Bohužel současný lineární model klade největší důraz na levnou výrobu a nezaobírá se trvanlivostí výrobku nebo jak s ním naložit v konečném fázi jeho životního cyklu.

Je nutné si uvědomit, že planeta nedisponuje s neomezenými zdroji, a že Evropa je přímo závislá na dovozu primárních surovin, což sebou nese jednak environmentální problémy, ale také ty bezpečnostní. Počet obyvatel roste geometrickou řadou a poptávka po surovinách se tak bude neustále zvyšovat. Nedává tedy smysl lehkomyslně se zbavovat odpadů, ale naopak je nutné v nich vidět potenciál zdrojů, které nahradí potřebu primárních surovin,“ uvedl ve své přednášce ředitel CEMC Vladimír Študent.

Aby toto v praxi mohlo fungovat, je potřeba komplexní uvažování. Je nutné začít od tzv. Ecodesignu a posuzovat celý životní cyklus výrobku. „Uvádí se, že až 90 % ekologického dopadu výrobku se určuje již ve fázi jeho vývoje. Je tedy nutné dobře zvážit použité materiály a volit takové, které minimalizují negativní vliv na životní prostředí, ale i takové, které zajistí co největší trvanlivost výrobku, opravitelnost, a v závěru jeho životnosti dekonstrukci a opětovné použití,“ doplňuje Študent. Zapomínat by se ale podle něj nemělo ani na obaly a ani na použité etikety, které mohou recyklaci ztížit.

Při designu je také důležité hledat vícefunkční využití pro dosažení funkčního optima a modularity. Příkladem může být připravované krmítko pro ptáky Finch, které je možné po skončení zimní sezóny jednoduše přestavět na pítko a poskytnout tak ptákům v zahradách či na balkonech zdroj pitné vody. 

K trendu omezování plastů Lenka Novotná upozornila na skutečnost, že podstata problému spočívá spíše ve způsobu, jakým je používáme a současnou dobu označila za „dobu odhazovací“. Dále cituje z interního materiálu, který na toto téma vznikl ve spolupráci s Vojtěchem Koteckým „plasty se prosadily díky svým vlastnostem jsou levné, lehké, tvárné, pevné, trvanlivé, dobře izolují, snadno se čistí, nenatahují pachy a nekorodují ani netlejí. Jejich ekologická stopa ve srovnání s kovy nebo sklem vychází lépe, jsou lehčí a už jen emise z dopravy jsou nižší.“  

Snahou každého designéra by mělo být využití alternativních materiálů jako jsou například recykláty. Zde se ale mohou v praxi setkat s bariérami spočívajících ve všeobecné nedůvěře pocházející zejména od technologů, kteří namítají nedostatečné prověření těchto materiálů, problematickou kvalitu nebo životnost výrobků. 

V závěrečné přednášce uvedla Lenka Novotná, že při designu se musí mimo environmentální aspekty zvažovat také ty ekonomické. V ideálním případě musí výrobek splňovat očekávání zákazníků, ale také generovat zisk a v neposlední řadě být ohleduplný k životnímu prostředí.

Nový život vyřazeným výrobkům

V praktické části dostali designéři zadání navrhnout upcyklovaný produkt s použitím vyřazených výrobků ze sortimentu zahrada a pěstitelství. Pro bližší představu se jednalo například o nůžky, háky, kartáčky, fólie, tyčinky, pásky, kolíky a další. Dále byly k dispozici tzv. nestandardní výrobky, které nebylo možné zpracovat a znovu použít jako sekundární surovinu (regranulát). 

Specifikace zadání definovala dvě kategorie. Pro kategorii A (praktický předmět) byl stanoven požadavek vyrobitelnosti v chráněné dílně za pomoci běžně dostupného nářadí (tavná pistole, pilka, vrtačka, nůžky, kleště, šicí stroj apod.). V každém případě by se mělo jednat o praktickou věc, kterou lze denně používat. Kategorii B pak reprezentují umělecké předmět  jako je šperk, socha, dekorativní předmět, oděv, nebo nábytek. V obou případech je možné použít spojovací komponenty, přičemž preferován by měl být přírodní materiál

Jak to funguje ve výrobě

Cesta od náčrtu tužkou k reálnému výrobku bývá zdlouhavá a trnitá. Designér naráží na úskalí a limity dány fyzikálními vlastnostmi materiálů nebo technologickými možnostmi strojů. 

Během prohlídky výroby, kterou studenti díky workshopu absolvovali, byl velkým tématem vznik a minimalizace odpadu z výroby. Příčin vznikajícího odpadu je několik, např. špatné nastavení stroje, vada formy, chyba obsluhy, nebo přísné kontrolní parametry. Průměrně výroba generuje 7 – 10 % odpadu. Zmetky se nevyhazují, ale podrtí se a vstupují opět do výrobního procesu jako regranulátu, v množství cca 15 – 20 % doplňují primární materiál. I když se regranulát nemusí hodit na všechny typy výrobků, v našem portfoliu najdete výrobky, jako jsou vložky do samozavlažovacích květináčů a vybrané varianty zimních hrabel, kde podíl regranulátu dosahuje až 100 %.

Modularita je cesta k zjednodušení

Na samotný závěr workshopu si studenti vyzkoušeli tzv. modularitu výrobků. Zadání bylo jednoduché, sestavit co nejrychleji připravené hladinoměry do samozavlažovacích truhlíků. Hromádka čítající více jak 10 samostatných komponent se na první pohled jevila jako snadný úkol, který se však nakonec ukázal jako daleko obtížnější a jeho splnění si vyžádalo více času, zručnosti i dobré představivosti.

Názorně bylo tak ukázáno, jak je důležité při designu výrobku volit co nejméně dílů, volit jednoduchá konstrukční řešení a nezapomínat na univerzálnost, aby komponenty bylo možné použít i v dalších výrobcích. „Tyto předpoklady zjednodušují výrobu, zvyšují konkurenceschopnost výrobku a v neposlední řadě mají i pozitivní vliv na životní prostředí,“ dodala Lenka Novotná.

Vyhrnout si rukávy a tvořit

Samotný workshopem práce designérům teprve začíná. Do konce května musí odevzdat své návrhy a po vyhodnocení budou úspěšné práce vystaveny na 14.ročníku landartové výstavy 100 let nábytků, kterou pořáda LDF Mendelu v brněnské Botanické zahradě od 5.6. do 19.6.2019, více info zde.

Podaří se studentům navrhnout vyrobitelný produkt? To ještě nevíme. Nicméně již teď připravujeme další kroky. S autory vítězných návrhů plánujeme uzavřít licenční smlouvu pro případ výroby limitované edice výrobků, které poslouží k další propagaci cirkulární ekonomiky. 

Celá akce má také sociální rozměr. Úspěšné výrobky budou vydraženy ve prospěch Azylového domu sv. Máří Magdaleny. V případě, že budou výrobky vhodné pro výrobu limitované edice, plánujeme spolupráci s chráněnými dílnami. 

Použité citace:

Článek „Designem směle za cirkulárním byznysem" / Ing. Vladimír Študent, CEMC / Odpadové fórum 5/2019, www.odpadoveforum.cz

 



Galerie