Jak připravit pokojové rostliny na období vegetačního klidu

Plastia (https://www.plastia.eu/)

Podzim klepe na okna a jak se mění naše chování – začíná období čajů, vlněných svetrů a večerů doma, mění se i chování našich pokojovek. Sami si ho neupraví, všechno je na nás. Ale pěkně popořádku. Většina pokojových rostlin pochází z tropického a subtropického pásu, kde nejsou změny v ročním období tak extrémní jako v našich podmínkách a v tropech se neobjevují téměř vůbec. Rozlišujeme proto období vegetačního růstu, které začíná na začátku března a končí začátkem podzimu, a období vegetačního klidu, které se rozpíná přes podzim a zimu. Jelikož se blíží konec léta, je potřeba pokojovky řádně připravit na odpočinek. V tomto článku najdete ty nejdůležitější postupy a důvody, proč by se měly dodržovat.

1. POSTUPNĚ PŘESTAŇTE S HNOJENÍM

S hnojením bychom na jaře měli začínat pomaleji a po vydatném hnojení přes letní měsíce je potřeba také postupně přestávat, abychom nezpůsobili rostlinám šok z náhlé stopky v přísunu živin. Většina pokojovek v období vegetačního klidu nekvete a nevytváří příliš mnoho listů, takže není třeba je hnojit. Koncentraci hnojiva proto snižujte a přes zimu úplně vynechte (pokud nepřisvicujete umělými světly).

2. POSLEDNÍ SPRCHA

Přes chladné období rostliny nesprchujeme, takže jim před odpočinkem dopřejte poslední osvěžení, kterým listy očistíte od prachu a škůdců. Kdybychom rostliny sprchovali přes zimu, příliš bychom zamokřili substrát, který by nestihl vysychat a přebytečná voda na listech by mohla způsobit plísně.

3. NEPŘESAZUJTE

Pokud potřebujete rostlinu nutně přesadit, udělejte to nejpozději na konci léta. V období vegetačního klidu nedochází ke zpomalení růstu jen nadzemních částí rostliny, ale i kořenů. Kořeny by nestihly zaplnit zeminu v květináči, takže by zadržovala přebytečnou vláhu a kořeny by uhnívaly.

4. OMEZTE ZÁLIVKU

S nižší teplotou a slabším slunečním zářením vláha ze zeminy vysychá mnohem pomaleji. Je to také dáno tím, že rostlina nevytváří nové listy a přijímá méně vody. Je vždy potřeba do zeminy sáhnout nebo použít vlhkoměr a přesvědčit se, zda je dostatečně proschlá pro další zalití.

Lidé nám v posledních dnech často posílají fotky žlutých rostlinek, kterým se přes léto velmi dařilo a náhle přestalo. Žloutnutí je způsobeno právě tím, že zalévají stále stejně a přítom světla a tepla je mnohem méně, než tomu bylo před pár týdny", zmiňuje Zuz z Pokojovek.

5. V SAMOZAVLAŽOVACÍCH KVĚTINÁČÍCH ZALÉVEJTE SHORA

Samozavlažovací květináče jsou skvělé, zejména v létě, kdy je horko a substrát rychle prosychá. Na podzim a v zimě je tomu naopak. Substrátu často trvá dlouhé dny, až týdny, než vyschne a chcete-li si být jisti, že rostlinku nepřelijete, začněte ji tedy zalévat shora, jako kdyby byla zasazena v klasickém květináči.

Minimalismus a funkčnost, to jsou hlavní přednosti interiérové sady Urbalive. Vyrobené na míru pokojovým rostlinám a bylinkám a vybavené funkcí samozavlažování včetně decentního hladinoměru. Doporučujeme kombinovat velikostní varianty květináčů a truhlík pro jednoduchou elegantní linii. Vybírejte z 5 barevných variant, šedá je ze 100 % recyklátu.

6. ZVYŠTE VZDUŠNOU VLHKOST

V tropech se vzdušná vlhkost pohybuje kolem 70-90%. V našich domácnostech může klesat i k 20 %, což je pro rostliny veliký šok. Obzvlášť, pokud doma máte vlhkomilné rostliny. Nízká vzdušná vlhkost je taky ráj pro nejrůznější škůdce. Mezi ty teplomilné se řadí vlnatky, třásněnky a svilušky. Nejlepší prevencí je tedy zvýšit vlhkost vzduchu. S tím pomůže umístěním nádoby s vodou do blízkosti rostlin, zvlhčovačem nebo také seskupením rostlin do shluku. Jako prevence proti škůdcům může pomoci nimbový olej a pravidelná kontrola pokojovek.

7. VZDALTE ROSTLINY OD TOPENÍ  

Rostliny a suchý vzduch nejdou dohromady. Když začneme doma topit, vzduch je sušší a zároveň jsou rostliny vystaveny teplému proudu, který s pravidelným větráním způsobuje rostlinám teplotní šoky. Je tedy potřeba pokojovky posunout od topení a oken, kterými vpouštíme do pokoje pravidelně studený vzduch.

8. PŘESUŇTE LETNĚNÉ ROSTLINY ZPĚT DOVNITŘ

Rostliny, kterým jsme dopřáli letnění, mají přechod do vegetačního klidu nejnáročnější. I na stinném stanovišti venku bývá vyšší intenzita světla než na nejsvětlejším místě v bytě. Rostliny přesouváme ve chvíli, kdy venkovní teplota klesá k 10°C. Přesouváme je postupně, abychom jim nepůsobili teplotní a vlhkostní stres. Pokud máme prostor v domě, kde je teplota nižší, ale stále je v ní dostatek světla, můžete v ní zazimovat kaktusy, sukulenty nebo některé subtropické stromy. Odvděčí se vám vyšší odolností a v létě možná i vykvetou.

9. OTÍREJTE LISTY A MAXIMALIZUJTE PŘÍSUN SVĚTLA

V období vegetačního klidu jsou dny kratší než 12 hodin a rostlinám se nedostává dost světla na to, aby vytvořily energii pro růst, takže je potřeba z něj vytěžit maximum. Zaprášené listy v zimě musíme otírat častěji, abychom maximalizovali cyklus fotosyntézy. Doporučujeme listy otírat vlhkým nebo suchým hadříkem, ale nesprchovat je. V bytě pro rostliny najdeme co nejsvětlejší místo, klidně přímo na parapet. Na zimní měsíce jsou nejvhodnější okna na jih a západ.

O Pokojovkách - Jsme tři kamarádky Anet, Rozi a Zuz, jsme Pokojovky. Chceme, aby se z pokojovek mohl radovat opravdu každý, obklopovat se zelení by totiž nemělo být nic těžkého. Proto předáváme naše zelené know-how a učíme vás, jak na jejich péči. Abyste si pěstování pokojovek zamilovali stejně jako my. www.pokojovky.co, IG @pokojovky

Autor textu a fotografií: Pokojovky

Galerie