Plastia (https://www.plastia.eu/)

Fermentovaná zelenina doma

návod na kvašení krok za krokem a recepty, které si oblíbíte

fermentace kvašená zelenina

Fermentace zeleniny je jeden z nejstarších způsobů konzervace potravin – a právě teď zažívá comeback díky rostoucímu zájmu o zdravé střevo a probiotika. Bakterie při ní promění cukry v zelenině na kyselinu mléčnou, díky čemuž zelenina získá výraznou chuť, vydrží měsíce a je plná probiotických kultur. Doma vám stačí sklenice, sůl a trocha trpělivosti – ukážeme vám základní postup krok za krokem i pár osvědčených receptů. 

Fermentační víčko Urbalive na sklenici s kvašenou zeleninou

Fermentační víčka Urbalive

Fermentovat můžete prakticky jakoukoliv zeleninu, kterou máte doma nebo na zahradě – zelí, mrkev, ředkvičky, květák, řepu i okurky. Výsledek pak použijete jako přílohu k masu, omeletě, do salátů, nebo si ho jen tak vychutnáte přímo ze sklenice.

Projděte si s námi základní pravidla kvašení a pak už se vrhněte na recepty.

Co je fermentace a proč ji zkusit

Fermentace neboli kvašení je přirozený proces, při kterém bakterie a kvasinky mění cukry v zelenině na kyselinu mléčnou a další látky. Díky tomu zelenina získá typickou kyselou chuť, delší trvanlivost a stane se lépe stravitelnou.

konzervace – fermentovaná zelenina vydrží v lednici i několik měsíců
chuť – vznikají výrazné, kyselé a lehce bublinkové tóny, které čerstvá zelenina nemá
probiotika – fermentovaná zelenina přirozeně obsahuje probiotické kultury vznikající při kvašení
stravitelnost – mikroorganismy potravinu částečně „předtráví" a rozloží složité látky na jednodušší

Základní pravidla kvašení

Ať fermentujete cokoliv, platí pro vás pár jednoduchých zásad:

  • Používejte čerstvou, nejlépe chemicky neošetřenou zeleninu.
  • Zelenina musí být po celou dobu kvašení ponořená pod hladinou šťávy nebo nálevu a k tomu se dobře hodí přítlačná vložka, která je součástí fermentačního víčka
  • Sklenici neplňte po okraj – nechte prostor pro bublání.
  • Nekvaste na přímém slunci, ale v temnějším koutě při pokojové teplotě.
  • Udržujte čistotu – sklenice i náčiní pořádně umyjte, fermentační víčko je možné mýt také v myčce na nádobí do teploty 50 °C.

Dvě základní metody kvašení

Podle typu zeleniny zvolte jeden ze dvou postupů.

Ve vlastní šťávě
ideální pro šťavnatou zeleninu, například zelí nebo kapusta. Přidejte 15–20 g soli na 1 kg zeleniny, dobře promíchejte, nechte pustit šťávu a pevně napěchujte do sklenice.
V solném nálevu
vhodné pro méně šťavnatou zeleninu, například květák nebo ředkvičky. Připravte nálev 20 g soli na 1 l převařené a vychladlé vody a zeleninu jím zalijte tak, aby byla celá ponořená.

Co usnadní kvašení doma

Fermentovat jde i v obyčejné zavařovací sklenici, kterou pak musíte občas pootevřít a vypustit nahromaděný plyn. Pohodlnější je fermentační víčko Urbalive – nasadí se na běžnou zavařovací sklenici a o upouštění nahromaděného plynu se postará samo.

2 rozměry víček

Fermentační víčko Urbalive

na sklenice o hrdle 70 mm, tedy na běžné zavařovací sklenice 370–900 ml.

Velké fermentační víčko Urbalive

na hrdlo 90 nebo 100 mm, pro velké sklenice a kvašáky 3,7–5 l.
ventil uvolňuje CO2 ze sklenice a zároveň brání vzduchu, aby se dostal dovnitř
pružná přítlačná vložka drží zeleninu po celou dobu kvašení pod hladinou
popisovací plocha na víčku poslouží k poznámkám o obsahu nebo data začátku kvašení (používejte smazatelný fix)
Tip: Během kvašení může přes víčko unikat trocha tekutiny. Sklenici proto raději postavte na talířek nebo do plechu.

Recepty na fermentovanou zeleninu

Vybrali jsme čtyři recepty, které se od sebe liší postupem i chutí – od klasické kvašené zeleniny přes kimchi a asijsky laděné ředkvičky až po mléčný kefír.

Kvašená zelenina s kari kořením
Ingredience:
  • 1 květák
  • 2 svazky ředkviček
  • 2 mrkve
  • 2 šalotky
  • 2 lžíce kari koření
  • 3 l vody
  • 51 g soli
Postup:
  1. Květák očistěte a rozdělte na růžičky. Ředkvičky omyjte, zbavte lístků a rozpulte. Mrkev oloupejte a nakrájejte na menší kousky, šalotku nakrájejte na čtvrtky až osminy.
  2. Vodu svařte se solí, nechte solný roztok vychladnout na pokojovou teplotu.
  3. Sklenici nebo kvašák postupně plňte zeleninou, každou vrstvu prosypte trochou kari koření.
  4. Naplněnou nádobu zalijte solným roztokem tak, aby byla veškerá zelenina zcela ponořená, a uzavřete.
  5. Nechte kvasit 6–8 dní na temném místě při pokojové teplotě.
  6. Hotovou zeleninu přendejte do čistých sklenic a skladujte v lednici, kde vydrží až 4 měsíce.
Tip: zeleninu obměňujte podle sezóny – skvělá je i bílá ředkev, celer nebo červená řepa. Velkou kvasící nádobu postavte na plech, občas přes okraj vyteče trocha tekutiny.

Fermentované ředkvičky v umeoctu
Ingredience:
  • ředkvičky
  • převařená voda pokojové teploty
  • ume ocet (poměr 1 díl octa na 4 díly vody)
  • koření (kmín) – volitelně
Postup:
  1. Vodu smíchejte s ume octem v požadovaném poměru.
  2. Ředkvičky omyjte a nechte okapat. Naplňte jimi sklenici až cca 2 cm pod ohyb hrdla.
  3. Zalijte připraveným nálevem, položte přítlačnou vložku a sklenici uzavřete fermentačním víčkem. Nechte kvasit při pokojové teplotě mimo přímé slunce alespoň 3–7 dní.
  4. Postupně ochutnávejte – pro ostřejší chuť nechte kvasit déle, nebo naopak sklenici přesuňte do lednice a kvašení tím zpomalte.
Tipy: menší kousky kvasí rychleji. Vyzkoušejte i jinou zeleninu, například ředkev, brokolici nebo květák. Hotový fermentační nálev využijte k dochucení polévek, salátů a omáček.
Domácí kimchi
Ingredience na velkou sklenici:
  • 1 hlávka pekingského zelí
  • 1 svazek jarní cibulky
  • 1 bílá ředkev
  • 1 velká mrkev
  • 2 l vody převařené na pokojovou teplotu
  • 2 lžíce soli
Na pastu:
  • 1 lžička soli
  • 1 lžička drceného nebo mletého chilli
  • 4 stroužky česneku
  • 40 g čerstvého strouhaného zázvoru
  • 2 lžíce třtinového cukru
  • 4 lžíce rybí omáčky (vegetariáni a vegani mohou použít sójovou omáčku Tamari)
Postup:
  1. Odstraňte ze zelí zvadlé listy a nakrájejte ho na větší kousky. V míse smíchejte vodu se solí a naložte do ní nakrájené zelí. Zatižte ho talířem, aby bylo ponořené, a nechte působit alespoň 2 hodiny.
  2. Mezitím si na pastu nastrouhejte tuhé ingredience na jemném struhadle nebo je rozmixujte tyčovým mixérem do hladka a smíchejte s ostatními.
  3. Ředkev, mrkev a jarní cibulku nakrájejte na tenké plátky.
  4. Sceďte naložené zelí, případně propláchněte vodou podle chuti. Zelí důkladně promíchejte s nakrájenou zeleninou a pikantní pastou.
  5. Směs vložte do sklenice a upěchujte (2–3 cm pod okraj). Zeleninu zakryjte větším kusem zelí, usaďte přítlačnou vložku, uzavřete fermentačním víčkem a nechte kvasit alespoň 3 dny při pokojové teplotě mimo přímé slunce. Poté kimchi uzavřete běžným víčkem a uchovávejte v lednici, kde při správné péči vydrží až 4 týdny.
Tipy: pro pikantnější kimchi přidejte do pasty více chilli. Kimchi můžete dochutit i sezamovými semínky nebo chilli vločkami. Do hotového produktu sahejte vždy čistým náčiním, zabráníte tak plesnivění.
Mléčný Tibi kefír

Mléčný kefír je tradiční fermentovaný nápoj s jemně nakyslou chutí a hustší konzistencí než běžné mléko. Vzniká fermentací mléka pomocí kefírových zrn – směsi bakteriálních a kvasinkových kultur, při které se část laktózy v mléce přirozeně rozkládá. 

Ingredience:
  • mléko
  • 1 kávová lžička kefírových zrn
Postup:
  1. Naplňte sklenici mlékem cca 2 cm pod okraj, přimíchejte 1 kávovou lžičku kefírových zrn a uzavřete fermentačním víčkem.
  2. Nechte fermentovat při pokojové teplotě cca 22 °C mimo přímé slunce, a to alespoň 24 hodin. Delší doba fermentace ovlivňuje výslednou hustotu a kyselost kefíru – čím delší doba, tím hustší a kyselejší chuť.
  3. Hotový kefír sceďte přes jemné plastové sítko do uzavíratelné sklenice na mléko a uložte do lednice.
Tipy: experimentujte s délkou fermentace a objevte chuť, která vám bude nejvíce vyhovovat. Kefír si vyzkoušejte dochutit domácím džemem, čerstvým nebo lyofilizovaným rozmixovaným ovocem. Skladujte v lednici a spotřebujte do týdne.

Jak fermentovanou zeleninu skladovat

Jakmile je zelenina hotová, přesuňte ji do lednice – nižší teplota kvašení výrazně zpomalí. Sklenice na skladování i všechno náčiní, které přijde do styku s hotovým produktem, důkladně umyjte a ideálně vyvařte – čistota je při kvašení klíčová.

Časté otázky o fermentaci zeleniny

Jak dlouho fermentovaná zelenina vydrží?

V lednici v uzavřené sklenici vydrží kvašená zelenina až 14 dní. 

Musí být zelenina celou dobu ponořená pod hladinou?

Ano. Pokud zelenina vyčnívá nad hladinu šťávy nebo nálevu, dostane se ke vzduchu a začne plesnivět. Zatěžkejte ji přítlačnou vložkou, talířkem, nebo ji přiklopte větším listem zeleniny.

Co dělat, když zelenina během kvašení plave na povrchu?

Přiklopte ji celým listem zelí nebo jiné zeleniny, případně použijte přítlačnou vložku. Funguje jako jednoduchá poklička, která zeleninu udrží pod hladinou.

Jak poznám, že je fermentace hotová?

Podle chuti – zelenina zkysne a získá typickou kvašenou vůni. U většiny receptů to trvá 4 až 8 dní při pokojové teplotě. Čím déle zelenina kvasí, tím je kyselejší.

Je nutné fermentační víčko, nebo stačí obyčejná sklenice?

Fermentovat jde i v běžné zavařovací sklenici, kterou je ale potřeba občas pootevřít a vypustit přebytečný CO2. Fermentační víčko s ventilem tohle dělá samo a zároveň brání vzduchu, aby se dostal dovnitř, takže je kvašení pohodlnější a spolehlivější.