Druhý dech v jedlé zahrádce
Zákon vegetační doby
Všeobecná nápověda se skrývá v takzvané vegetační době. Ta se označuje také jako DTM (days to mature - dnů do dospělosti (tj. kolik rostlina potřebuje dnů k vytvoření zralého plodu)) nebo DTH (days to harvest - dnů do sklizně) a číslo uvedené za touto zkratkou určuje počet dní od výsevu do první sklizně. Pomocí této lhůty si sami můžeme spočítat, kdy sklidíme to, co dnes zasejeme.
K výpočtu je samozřejmě dobré vědět, kdy nastává přibližná doba prvních mrazíků. Na jaře všichni známe poučku o Zmrzlých mužích a 15. květnu, stejně tak ale existuje datum prvního dne, kdy se v našich končinách dostaví první podzimní mrazíky. Tyto mrazivé dny přicházejí se svátkem sv. Michala, který připadá na 29. září. Babí léto, jehož konci se také mrazíky přisuzují, pak končí 15. - 20. října (tato poučka platí spíše pro teplejší, níže položené oblasti naší vlasti - horské oblasti a podhůří je na tom podstatně jinak).
Pokud tedy nejsme majiteli skleníku, nebo proskleného balkonu, který může sezonu prodloužit, na začátku srpna nám zbývá 60 dnů, ve kterých můžeme zkusit vypěstovat a hlavně dopěstovat a sklidit úrodu bylinek a zeleniny, které si neporadí s chladem a cca 75-90 dnů pro otužilejší rostliny.
Stejně jako u jarní výsadby nesmíme podcenit pravidelnou zálivku a hnojení. Zejména v horkém létě nesmí semínka v době klíčení zaschnout a mladé rostliny je třeba v létě držet na začátku ideálně v polostínu, aby se rychleji vytáhly a nabraly zelenou hmotu.
Jdeme na to
Jako první se nabízejí trhací i ledové saláty, polníček a špenát, které mají velmi krátkou vegetační dobou. Protože ale sázíme v plném létě, vybírejme semínka odrůd, která jsou označena jako celoroční. Tyto rostliny jsou totiž šlechtěné pro vyšší teploty a mají menší tendence okamžitě nakvétat.
Dále můžeme sít celoroční ředkvičky, rukolu, směsi asijských salátů (mizuna, mibuna, hořčice) , zelí pak choi, které všechny sklidíme nejpozději přibližně do 45 dnů od výsevu. Tyto plodiny se ale doporučuje sít a pěstovat v tomto období pod poklopem nebo textiliemi, kvůli prakticky stoprocentní šanci, že dojde k napadení a zničení úrody dřepčíky. Vysévat můžeme celoročně také řeřichu, nebo červenou řepu na sklízení mladých listů do salátů, oboje ale doporučujeme opět kvůli dřepčíkům vysévat raději doma, na klíčících miskách.
Ven vyséváme mangold, který je otužilý, takže je možné ho sklízet až do listopadu a při dobré péči přežije na záhonku zimu a bude na jaře pokračovat jako jedna z prvních sklízených zelenin.
Z bylinek je možné do truhlíků stále vysít jakékoli trvalky, v srpnu vyseté rostlinky obrazí v brzkém jaře. Můžeme vysít a obnovit si prořídlé truhlíky pažitky, ozimé cibulky nebo naťové petržele. Srpen je také ideální dobou pro výsev semen heřmánku, kerblíku, máty, meduňky, oregana nebo tymiánu, pro sklizeň v následující sezoně.
Běžně se v tomto období vysévá kopr pro záříjovou sklizeň svěžích mladých rostlin.
U bylinkových letniček pokud nestihneme sklizeň, nádobu s bylinkou před prvními mrazíky prostě a jednoduše přeneseme dovnitř. Proto vybíráme truhlíky a květináče vhodné i do interiéru. Vysít v tomto režimu můžeme bazalku, majoránku, saturejku nebo třeba koriandr. Venkovní sezónu těchto bylinek dokáže částečně prodloužit pěstební poklop.
Pořád máte místo? Co přidat nějakou zeleninu?
Na rajčata je už pozdě, pokud je také neplánujeme dopěstovat doma. Existuje ale výjimka: Divoká rajčata mají uváděnou DTM 65 dní. Je to i proto, že plody jsou malé a rychle dozrávají. Divoká rajčata i díky své částečné imunitě k plísni bramborové často spolehlivě plodí až do poloviny listopadu. Pro lepší výsledek je ale lepší sehnat si v srpnu sazenici, nebo větvičku divokého rajčete k zakořenění. Ze semínka se už většinou úrody nedočkáme. V každém případě i u sazenic je vhodné počítat s výsadbou do přenosné nádoby. Pro ideální prozvdušnění, které je částečnou prevencí proti plísni, je možné divoké rajče, které jinak rádo polehává v hlíně, zasadit do závěsné nádoby a pěstovat ho jako převislé.
U cuket klidně zasejeme nová semínka, vegetační dobu mají 45-60 dní do první zralé cukety. Možná stihneme sklidit jen jednu nebo dvě, ale mezitím se na ní objeví spousta jedlých květů, které jsou výborné smažené na másle a pokud použijeme k výsadbě Berberis Uno, můžeme i cuketu zkusit odvézt někam do předsíně a dopěstovat pár dalších plodů v interiéru. Cukety jsou jinak velmi citlivé na mráz a spálí je první přízemní mrazíky, které mohou nečekaně přijít už v polovině září.
Další možnou zeleninou se sklizní do 60 dnů jsou keříčkové fazole. Existuje mnoho odrůd a proto hledejte v této chvíli ty s označením rané, což je termín, který vždy slibuje kratší vegetační dobu než je průměrná doba dozrávání typická pro druh zeleniny.
S otazníkem můžeme také zasadit brambory. Rané by měly být sklizeny mezi 60-90 dny, pokud nevyrostou, zkuste je přezimovat a vykopat až na jaře. U brambor je výhoda, že sadba (narozdíl od semínek) je většinou v každé spíži. Do truhlíku, kam už nevíme co vsadit, prostě vhodíme jednu, dvě brambory, které jsme nedávnou koupili k obědu... a ono se uvidí.
A ovoce?
V srpnu se velmi masivně rozmnožují jahody. Pokud už máte jahodový truhlík, nadchází ideální doba pro výsadbu nového a obnovu stávajícího jahodového ráje. Všechny druhy od lesních po stáleplodící vyhazují šlahouny s odnožemi, které můžeme nechat zakořenit cíleným nasměrováním šlahounu do nového truhlíku, nebo květináče. Jakmile šlahoun prokoření na novém stanovišti, odstřihneme ho od mateční rostliny. Pokud jahody zatím nemáte, poohlédněte se, jestli v okolí někdo právě nyní nenabízí přebytečné odnože. Do zimy prokoření a na jaře se dočkáte první úrody. U stáleplodících jahod, které do malých prostor doporučujeme nejvíc, je možné, že vám pokvetou ještě letos.
Sázet můžeme kontejnerované stromky a keře. Narozdíl od prostokořenných stromů těm kontejnerovým jen vyměníme jejich květináč za nový, proto i v srpnu můžeme prázdné místo po cuketě nahradit rybízem, malinou, nebo rovnou jabloní. V případě, že se rozhodneme pěstovat borůvky, nezapomeňme na to, že v uvolněném truhlíku musíme vyměnit běžný substrát za rašelinu.
Co raději nezkoušet?
Výsev paprik v létě se většinou nevyplácí a mladá rostlinka přes zimu chřadne a odumírá. Stejně tak zapomeňme na dýně, melouny, batáty, pepína, ačokču. Nepochodíme ani s lilky. Okurky mají většinou vegetační dobu 70 dnů - ale existují i rané s DTM 55 dnů. Zde je ale nutné počítat s tím, že okurky nesnášejí chlad a pokud klesá teplota v noci pod 12 stupňů, což je v září běžné, začínají chřadnout a neplodí, plodů se tedy bez skleníku pravděpodobně již nedočkáme. Taky hrášek dřeňový (na kuličky) už většinou nezvládne dozrát. Cukrový, kde se sbírají nezralé lusky, pak velmi často neroste kvůli nižším teplotám a napadají ho padlí a plísně.
A co můžeme zkusit bez záruky?
Všechno.Protože zahrádka, i ta balkonová je jeden velký pokus. Každá sezona je jiná a každá lokace má jiné teplotní i světelné podmínky. Co nevyzkoušíme, nezjistíme. A tak si skočte pro nějaká ta semínka a pojďme společně objevovat kouzlo pozdní výsadby.
Odkazy na další články:
Jana ze Sita-Garden pěstuje ovoce a zeleninu v nádobách. Na instagramu vede deníček jedlé mikrozahrádce, kde ji omezený prostor učí hledat a nacházet nová, netradiční řešení. Fanynka kompostování, re-use a upcyklace, sběračka bylinek, která se nebojí fermentace, vyrábí domácí zavařeniny, sirupy, čaje a octy.
Produkty zmíněné v článku
Samozavlažovací velkoobjemový truhlík Berberis. Skvěle se hodí pro pěstování zeleniny, drobných keřů nebo bylinek. Truhlík je opatřen kolečky pro lepší manipulaci a nejdete ho ve třech velikostech.
Samozavlažovací truhlík Berberis 60. Vhodný pro pěstovní zeleniny, květin a bylinek. Vybrat si můžete ze šesti barevných variant.
Velkoobjemová samozavlažovací nádoba Berberis je skvělá pro pěstování malých ovocných stromků, keřů nebo okrasných rostlin.